Scenárista Miroslav Sovják:
„V našem příběhu je akt přepadení pouhou expozicí, z níž se odvíjí
další peripetie vztahu oběti a násilníka. Nejde o samotný akt násilí,
ale spíše o to, co se stane s obětí, v našem případě s ženou, jak
se promění její vztah k okolí, k rodině a přátelům...
Znám lidi postižené zločinem a vím, že se s tím každý vyrovnává
po svém: podle toho, jakou má mentalitu, jak byl vychován, v jakém
prostředí vyrostl, jakou má sociální inteligenci a zároveň i podle
toho, zda je sám schopen fyzické obrany. Pokud zvolí rovnocennou odplatu
vůči násilníkovi a řídí se heslem, oko za oko, zub za zub, snadno
se ocitne v kolotoči nikdy nekončící nenávisti a pomsty. Přestane
vnímat to krásné, zajímavé a užitečné kolem sebe a soustředí se pouze
na toho, koho nenávidí a komu se chce pomstít. Co je však podstatné:
tak jako v těžké nemoci, i v tomto případě je pro oběť násilného trestného
činu nejdůležitější rodina. Když vám pomůžou vaši nejbližší, když
cítíte v zádech jejich oporu, snadněji se vám zvedá hlava, pokud vás
někdo srazil k zemi.
Práce na scénářích o obětech násilných trestných činů mi přinesla
poznání, že pokud jde o zločin a trest, boží mlýny melou pomalu, častěji
však nemelou vůbec. Při stavbě dramatického příběhu autor nevystačí
s poznáním reality, musí domýšlet situace, fabulovat …a to byl okamžik,
kdy jsem si uvědomil, jak tenká hranice dělí zločince od oběti, jak
snadno se každý z nás může stát zločincem i obětí. Možná záleží na
postavení hvězd v kritickém okamžiku, možná je to dáno geneticky nebo
nějakou podivnou souhrou náhod a schválností. Pro mne jako autora
je mnohem zajímavější než honička a dopadení zločince všednodenní
život obětí, těch mnohdy nenápadných lidí, kterým zločin převrátil
život naruby. Musejí se vyrovnat s tím, co je potkalo, a často svádějí
heroický boj sami se sebou. Jak ubránit a zachovat svoji lidskost
nikoli před zločinem, ale navzdory zločinu a násilí, které existuje
kolem nás? Na tuto otázku se snažím nalézat odpovědi v jednotlivých
příbězích cyklu Oběti.
Z TV tvorby Miroslava Sovjáka:
tv inscenace Loučení (1978),scénáře k povídkám Carmen, Pokušení,
Výlet do Prahy (1981), Výhra, Křeček, Včelař (1983) z televizního
cyklu Bakaláři, komedie Vdova po dvou mužích (1985) a Co s ním? (1987).
Scénáře k filmům: Víkend bez rodičů (1983), Všichni mají talent
(1985), Bloudění orientačního běžce (1987), Atrakce švédského zájezdu
(koprodukce s Jugoslávií, 1989).
<< Zpět
