KRÁTKÁ ZPRÁVA O DLOUHÉM LETU:

Na začátku je třeba poděkovat České armádě. Jedině díky jejímu pochopení měl štáb pořadu "Rozhlédni se, člověče" možnost obletět všechny naše existující rozhledny.

Vlevo průvodce pořadem pan Luděk Munzar. Vpravo spoluautor a režisér Bedřich Ludvík.

Kameraman Josef Nekvasil čte z displeje na kameře, Luděk Munzar čte ze scénáře.

U některých rozhleden se nám podařilo i přistát.

Takto jsme zaparkovali před nově opravenou rozhlednou na Velkém chlumu nad Děčínem.

A pak přišly nádherné pohledy z výšky. Např. na nejstarší moravskou rozhlednu Babylon

nebo na nejmladší českou rozhlednu na Jarníku u Písku.

Přistáli jsme na východočeské Zvičině,

oblétli jihomoravský Minaret,

nezapomněli jsme ani na památný Blaník

a navštívili fascinující Děčínský Sněžník.

Pořídili jsme osm hodin videozáznamu a nafotografovali stovky snímků. V Beskydech se nám podařilo zabloudit a museli jsme přistát na návsi. Jediný Praděd, nejvyššího hora Jeseníků, unikl našemu objektivu, když zmizel v bouřkových mracích.

Nalétali jsme přes pětadvacet hodin letu a zamilovali si tuto zemi. Teprve při pohledu z vrtulníku člověk zjistí co všechno nabízí: nekonečné roviny Hané, homole kopců Českého středohoří, rozeklané děčínsko, zamyšlené jižní Čechy, mohutnou Šumavu, blyštivé vodní plochy Lipna či Novomlýnské nádrže.

Přesednutí do auta bylo žalostné. Během 20 dnů jsme ujeli bezmála 8 000 km a natočili dalších 22 hodin videozáznamu. Ovšem je pravdou, že zatímco z vrtulníku byly rozhledny často jen drobné stavby utopené v krajině, při pohledu ze země získaly opět svůj typický majestát. Jen se podívejte:

Na čerstvě rekonstruované Jedlové.

Před Tanečnicí.

Čekání na mrak na Ještědu.

Vlčí hora a modré nebe.

Nově rekonstruovaný Dymník

a zapomenutá a chátrající Slovanka.

Dokonce i naše nejmenší rozhlednička na Semenci vypadá z podhledu docela majestátně.

Nasnímat na 600 dobových pohlednic (majitelem unikátního archivu je Jan Nouza - spoluautor tohoto cyklu), natočit záběry Internetu, udělat anketu v ulicích Prahy (Kdy jste byl/a/ naposledy na rozhledně a na jaké?) nahrát ústřední píseň a namluvit komentář. Pak se s tím vším (a s panem střihačem) zavřít do střižny a poskládat z těch 35 hodin záznamu patnáct dvacetiminutovek (čili pět hodin) televizního cyklu: